Jeho vzhled a částečně i povaha záleží na druhu. Mezi jakými druhy křečků lze vybírat?

Křeček zlatý

Tento druh křečka je jedním z nejoblíbenějších a nejznámějších. Jak už název napovídá, jedná se o křečka s různými odstíny zlaté, béžové, krémové, ale i šedé barvy srsti. Můžete jej také naleznout pod názvem křeček syrský či křeček medvědí.

Křeček zlatý může dorůst až do 20 centimetrů, což je v porovnání s ostatními druhy běžně dostupných křečků opravdu mnoho. Tento velikán má obecně přátelskou povahu, dle odborníků je k ochočení vhodnější sameček. Samozřejmě však záleží na každém jedinci a na vašem přístupu.

Křečík džungarský

Křečík džungarský je o poznání menší, než křeček zlatý. Dorůstá totiž do maximální délky 10 centimetrů. Typické pro tento druh je zbarvení do tmavších odstínů na hřbetu, které tvoří jakýsi pruh přes záda. Tento na první pohled klidný tvor velice rád zkoumá okolí a hraje si.

Křečík Roborovského

Tento méně známý druh se vyznačuje svou drobností. Je nejmenší ze všech zmíněných křečků, dorůstá kolem 6 centimetrů. Jeho srst je na bříšku bílá, na zádech hnědo-žlutá a šedá. Jedná se o velice aktivní stvoření, které potřebuje prostor k fyzickému vyžití. Proto je vhodné zařídit jeho obydlí tak, aby měl prostor na proběhnutí, nebo rovnou zařídit různé prolézačky, jako třeba speciální kolotoč pro hlodavce. Ven z klece či terária jej však raději nepouštějte. Je totiž velmi rychlý, hbitý a plachý. Z tohoto důvodu také není příliš vhodný k dětem, protože manipulace s ním může být velice obtížná, právě kvůli jeho velikosti a hbitosti.

Péče o křečky

Křečci jsou obecně považováni za nenáročné domácí mazlíčky vhodné k dětem. Jelikož se ale jedná o noční živočichy, je náročné sladit jejich režim s dvounohými členy domácnosti. Proto se občas stává, že děti křečka během dne vyrušují ze spánku, protože si chtějí hrát nebo jej pomazlit. Rozespalý křeček však může být nevrlý a děti kousnout. Proto bychom měli respektovat jeho potřeby a přes den mu dopřát klid. Občas to platí i naopak, že křeček bude rušit vás. Zvláště pak pokud budete mít křečka v ložnici.

Křečky se nevyplatí chovat ve skupinkách, v dospělosti jsou to spíše samotářská, teritoriální zvířátka a boje mezi těmito malými hlodavci mohou být až překvapivě agresivní (často se smutným koncem). Pokud byste se rozhodli pořídit si páreček (tedy samičku a samečka), křečci se sice snesou, ale musíte se připravit na spoustu mláďat. Nemusíte se bát, že by se jedináček cítil osaměle – žádný křeček nepohrdne různými prolézačkami, díky nimž se může snadno zabavit.

Péče o křečky spočívá hlavně v krmení, pravidelném čištění obydlí a výměně podestýlky. Jako obydlí je lepší zvolit plastový box či terárium, jelikož křečci rádi hrabou a z klece by tak mohli vyhazovat podestýlku ven. Každý křeček je rád za místo k úkrytu, proto jeho terárium vybavte domečkem. Můžete k tomu využít například i polovinu kokosového ořechu nebo jiné přírodní zdroje.

Zdroj: Vladimír Motyčka, Hana Motyčková: Křečci a jejich chov; vydalo nakladatelství Grada; rok vydání 2008