Dlouhý čenich a huňatý ocas

Asi nejvýraznějším znakem, kterého si při pohledu na mravenečníka velkého okamžitě všimnete, je jeho dlouhý čumák. Ten vystupuje plynule z malé a úzké hlavičky a skrývá v sobě neuvěřitelně dlouhý jazyk, který dosahuje až do délky 60 centimetrů. Díky jeho délce a lepkavému povrchu dokáže mravenečník efektivně získat potravu z mravenišť a termitišť.

Kromě dlouhého nosánku je na mravenečníkovi výrazný i jeho dlouhý a hustě osrstěný ocas. Ten nemá mravenečník jen pro parádu, ale také jej používá jako peřinu při spánku. Díky němu i bravurně udrží rovnováhu při stavění na zadní. Takové chování můžeme u mravenečníka pozorovat v případě ohrožení, kdy se snaží protivníka zastrašit svou výškou.

Zvláštní chůze

Dalším znakem, jak lze poznat mravenečníka, je jeho nezaměnitelná chůze. Na rozdíl od jiných chlupáčů nenašlapuje na tlapky, nýbrž na klouby zápěstí. Je tomu tak kvůli dlouhým ostrým drápům, které slouží jednak jako zbraň proti nepříteli, ale také jako nástroj při obstarávání potravy. Těmito drápy dokáže mravenečník rozbít termitiště během chviličky. I když se může zdát, že se jedná o neohrabaného tvora, který se stane snadnou kořistí nějakého predátora, opak je pravdou. Mravenečník dokáže odehnat a dokonce i smrtelně poranit mnohem větší a dravější kočkovité šelmy, které obývají Střední a Jižní Ameriku. Mezi takové patří například puma nebo jaguár. Takový mravenečník klame tělem, že?

Spokojené mládě

Mravenečníkům se rodí jedináčci, kteří si užívají náležitou péči svých maminek. Jelikož se jedná o savce, kojí mravenečník své mládě půl roku. Kromě zajištění potravy se samice opravdu činí – svého malého mravenečníčka matka vozí na svých zádech po dobu jednoho roku. Mláďata se osamostatňují většinou po dovršení dvou let.

Mravenečníci jsou pohodáři, kteří dokáží prospat více než polovinu dne. Není divu, že se dožívají tak vysokého věku – tito tvorové žijí až 25 let.