Rady a tipy, 5. 1. 2024

Foto: Constanza Martinez / Shutterstock

První rok s vaším štěnětem je pořádná jízda. A stejně jako děti, i psi během něho zažívají důležité milníky. Vše je pro ně nové, rostou a učí se téměř nezastavitelným tempem. Které důležité okamžiky nepropásnout v psí říši?

Přidat na Seznam.cz

Už vám nic neunikne!
Přidejte si web na hlavní stránku Seznam.cz.

Každé štěně je jiné a nelze přesně říci, kdy zrovna to vaše dosáhne určitého milníku. To závisí hned na několika faktorech, ale v době, kdy oslaví první narozeniny, mělo by mít všechny tyto dovednosti a zkušenosti zdárně za sebou.

První den v novém domě

První den je jedním z nejdůležitějších milníků pro vaše štěně i pro vás. Dejte mu čas prozkoumat nový domov a zajistěte mu spoustu hraček, aby si pro zábavu nevyhlídlo jiné věci, jako je váš nábytek, boty či elektrické kabely.

Během těchto prvních dnů buďte trpěliví. Štěně ještě neví, co se od něj očekává, a může být trochu stresované pobytem v neznámém prostředí. Avšak se spoustou lásky a pozornosti se za okamžik začne cítit jako doma.

Setkání s veterinářem

Vaše nové štěně se bude muset brzy seznámit se svým veterinářem, protože štěňata potřebují v prvním roce života absolvovat příslušná očkování.

Vezměte s sebou veškeré lékařské doklady, které jste dostali, když jste si štěně adoptovali nebo kupovali. Psi dostávají první očkování zhruba ve věku osmi týdnů, ale během několika dalších týdnů budou potřebovat ostatní dávky.

Konec malých nehod

Díky důslednému domácímu výcviku by vaše štěně ve dvou až třech měsících nemělo mít v domě téměř žádné nehody. Pokud vám tohle ještě stále nejde, chce to trpělivost. Zamyslete se, jestli někde neděláte chybu.

Ze začátku potřebují štěňata velmi časté a krátké procházky, za každé vykonání potřeby mimo domov je pochvalte a motivujte malým pamlskem. Vypozorujte, jak vám psík dává najevo, že „už se mu chce“. Většina psů je velmi chytrých, a jakmile na ně potřeba přijde, začnou například chodit kolem vchodových dveří a někteří to doprovázejí i hlasitými projevy.

Socializace

Doma už to prozkoumalo a teď se štěně také potřebuje seznámit se svým okolím. Prvních 12 týdnů života štěněte je rozhodujících, pokud jde o socializaci, takže je důležité, aby vaše štěně dostalo příležitost setkat se s jinými psy, než dosáhne tří měsíců.

Zamyslete se nad tím, kam všude budete s vaším psem v budoucnu chodit – čím dříve si například zvykne na jízdu autem, dopravním prostředkem či na rušnou nádražní halu, tím lépe pro oba.

Reaguje na jméno

Může to trvat i několik týdnů, než se štěně naučí své vlastní jméno. Záleží na tom, jak důsledně se používá a jaké tréninkové techniky máte osvojené. Aby vaše štěně nebylo zmatené, prvních pár měsíců mu říkejte celým jménem a počkejte, až na ně začne reagovat. Pak můžete začít používat i různé přezdívky či zdrobněliny. Psi se totiž rychle naučí reagovat především na tón vašeho hlasu.

Ztráta mléčných zubů

Ano, i štěňata ztrácejí mléčné zuby! Začínají vypadávat kolem třetího měsíce. Celá výměna je ukončena zpravidla během osmého měsíce života. Mléčné zuby vašich chlupáčů ale nehledejte, ostatně žádné ani nenajdete. Většina štěňat je totiž spolkne!

Jakmile jsou dospělácké zuby štěněte na svém místě, začněte je zvykat na pravidelné čištění, protože čím dříve zvyknete štěně na pocit zubního kartáčku, tím lépe.

Kastrace

V prvním roce života byste se měli zamyslet, zda chcete svého chlupáče nechat vykastrovat. Nejčastěji se kastrace provádí mezi šesti a devíti měsíci, takzvaně „před pubertou“. U obřích plemen nastává puberta o něco později, a tak by měli být psi sterilizovaní o něco déle. O nejvhodnější době se poraďte se svým veterinářem.

Výcvik

Jakmile váš pejsek reaguje na jméno, můžete začít s dalším výcvikem. Přibližně ve třech měsících ho učíme přiběhnut na zavolání a začínáme s povelem sedni. Také ho učíme, co „smí“ a „nesmí“. Ve čtvrtém měsíci bychom už měli začít s povely „čekej“ a „zůstaň“, zvykáme ho na vodítko a cvičíme chůzi u nohy.

Od pátého měsíce začínáme s aportováním a v šestém měsíci přidáváme další dovednosti a potřebný výcvik. Nezapomeňte, že vaše zvíře by vás mělo poslechnout nejen doma, ale také v terénu. Takže se výcviku nevěnujte jen v bytě či na zahradě, ale také pěkně venku, kde je plno okolního ruchu. A pamatujte – vždy je lepší při výcviku používat pozitivní motivaci v podobě pochval a odměňování, nikoli křik nebo dokonce tresty.

Autorský článek

Autor článku: Bára Tomášková