Autorem komentáře je ředitel Zoologické zahrady Tábor RNDr. Evžen Korec, CSc.
Každoročně se v Česku vyloví kolem 18 tisíc tun kaprů, což představuje zhruba 30 milionů zvířat. Drtivá většina z nich, konkrétně 85 procent, se prodá před Vánocemi. Právě v tom je hlavní problém. Kapr totiž běžně tráví zimu u dna rybníka ve stavu podobném zimnímu spánku, při němž se mu zpomalí metabolismus. Vánoční kapr však takový komfort nemá, z nutného odpočinku ho ruší neustálé lovení a převozy. Konec života nakonec stráví v otřesných podmínkách, při nichž neskutečně trpí.
Utrpení od začátku do konce
První utrpení přichází už při výlovu, při kterém se nešetrnou manipulací zraní spousta ryb. Některé dokonce těmto zraněním podlehnou. Pokud toto násilné vytržení z přirozeného prostředí kapři přežijí, nemají ani zdaleka vyhráno. Místo prostorného rybníku musí trávit spoustu dnů a týdnů v mnohem menších sádkách namačkaní na ostatní spolutrpící. Ani to však není nic proti miniaturním přeplněným kádím, v nichž bez možnosti volného pohybu kapři doslova přetrpí poslední dny života.
Čtyři vánoční kapři mají smůlu v tom, že nejhorší týrání na ně teprve čeká. Zákazníci si je totiž živé přenáší do svých domovů. Tyto vodní živočichy nosí v igelitových taškách, v nichž se pomalu ale o to krutěji dusí. Představte si, jak by bylo vám, kdyby vás někdo násilím ponořil do vody a ještě vám přes hlavu přetáhl igelitový pytlík. Moc komfortně byste se v těchto posledních minutách života jistě necítili.
Krvavá jatka bez regulace
Zcela špatně je také vypouštění kaprů do vany, kde mají přečkat poslední chvíle před smrtí. Čerstvě napuštěná voda z kohoutku totiž obsahuje chlor, který rybě poškodí sliznice a nervovou soustavu. Navíc je voda ve vaně mnohem teplejší než voda ve venkovní kádi, což rybě způsobí velký tepelný šok. Přirovnal bych to k tomu, jako když otužilec vyleze z ledové vody a rovnou bez jakékoliv přípravy, snad jen s menším přidušením, vleze do rozpálené sauny, z níž ale nemá možnost úniku.
Daleko do zapomnění by měl upadnout také krvavý zvyk zabíjet kapra přímo před očima kupujících včetně dětí. Jde v podstatě o veřejnou popravu, která je naprosto zbytečná. Žádné jiné zvíře takhle veřejně v otřesných podmínkách nezabíjíme. Jestli vám to přijde v pohodě, zkuste si místo kapra na zakrváceném zmrzlém popravčím stole představit například kuře, kachnu nebo králíka.
Je zvláštní, že zatímco usmrcení jiných hospodářských zvířat se řídí přísnými regulacemi a smí se provádět jen v pečlivě kontrolovaných jatkách, u kaprů kruté a krvavé zabíjení v nehygienických podmínkách prosincových ulic stále tolerujeme. Osobně tento zvyk považuju za úchylný a nechápu, že ho Češi nakupováním kaprů u pouličních stánků stále podporují.
Tradice? Ani ne…
Masové veřejné vraždění kaprů v takhle velkém měřítku provádíme zhruba od padesátých let minulého století. Nejde tak o žádnou prastarou tradici, ale pouhý přežitek z minulého režimu. Dávno žijeme ve třetím tisíciletí, kdy jsou obchody bohatě zásobeny kvalitními čerstvými rybami, které nemusely poslední okamžiky života prožít v roztřesených zmrzlých rukou najetého prodejce bez větších zkušeností s humánním usmrcováním zvířat.
Není divu, že jsme často svědky toho, že prodejce mlátí kapra paličkou hlava nehlava, někdy mu ze zmrzlých rukou upadne ještě živý na zem. Toho všeho mohou být kapři ušetřeni.
Naděje na změnu
Jsem moc rád, že se postoj veřejnosti k tomuto pravidelnému týrání a masovému veřejnému vraždění obrací. Už loni na tuto nechutnou přežívající praxi upozornila Komerční banka ve spolupráci s influencerkou Lucií Zelinkovou. Ještě dál letos zašel obchodní řetězec Lidl, který s odkazem na odpovědné podnikání prodej živých ryb před svými prodejnami zakázal. Podobný krok zvažují i další velcí konkurenti.
Přestože obecně nejsem příznivcem regulací, tak v tomto případě bych udělal výjimku a prodej živých ryb v ulicích byl zakázal plošně. Zájemci mají spoustu možností čerstvou rybu koupit, nemusí přitom jen do specializovaných rybáren. Nabízí je i stále více běžných obchodů s potravinami. Lze se domluvit i přímo s rybářstvím. Vzhledem k tomu, že je pouliční prodej ryb v podstatě záležitostí pouhých několika dní v roce, nikoho tento zákaz příliš neomezí. Miliony živých tvorů ale ochrání před krutým týráním a bolestivou smrtí. Teprve pak můžeme svátky klidu a míru oslavit jako civilizovaní lidé a ne jako barbaři.
