Jak to bylo v minulosti se psy, kočkami nebo třeba hlodavci?

Pes

Pes je parťák člověka odpradávna, přesněji řečeno již od dob kolem 10 000 let před naším letopočtem. První domestikace vlka obecného probíhala v Asii a Středomoří, z vlka se postupně stával krotší pomocník, který hlídal lidská obydlí, asistoval při lovu a poskytoval i zábavu a pomazlení. Domestikace obnášela křížení krotkých jedinců s mírnou povahou, kteří neprojevovali známky agresivity vůči lidem.

Pes byl v některých kulturách považován za strážce podsvětí nebo symbol věrnosti, tedy manželství.

Kočka

Kočka začala žít ve společnosti člověka o trochu později než pes, přibližně kolem 8 000 let př. n. l. Její divokým předkem byla kočka plavá, což je poddruh kočky divoké. Jak by se dalo očekávat, kočky byly využívány k lovu drobných hlodavců a také jako společníci. Obyvatelé starověkého Egypta kočku uctívali jako posvátné, honosné zvíře, jež představovalo vtělení bohyně Bastet. Právě z toho důvodu je možné vidět dochované sošky koček, nebo dokonce jejich mumie.

Hlodavci

Hlodavci bývali často přirozeně považováni, podobně jako dnes divocí potkani nebo krysy, za nezvané hosty a přenašeče nemocí. I z toho důvodu se například myš domácí dostala do oblasti domácích mazlíčků o poznání později, než kočka nebo pes, a to teprve 1 000 let př. n. l. Stalo se tomu v oblasti Číny, jednalo se o bílou myš využívanou k pomazlení nebo naopak krmení jiných mazlíčků, také jako laboratorní zvíře.

Morčátka byla oblíbenější dříve, a to zejména v oblasti And kolem roku 5 000 př. n. l. Z divokých morčat se tak stalo morče domácí, které známe dodnes. V dávných dobách panovala pověra, že černé morče přinese do domu smůlu a nemoci, a tak byla takto zbarvená morčata ihned usmrcována. Naštěstí se z ní brzy ustoupilo.

Domestikace králíka proběhla až začátkem našeho letopočtu, využíval se zejména na srst a maso, ale i jako domácí mazlík.