Není jediný důvod, aby domácí mazlíčci byli imunní vůči úpalu a úžehu. Dokonce by se dalo říci, že psi jsou zejména k úpalu citlivější než lidé. „Potí se totiž pouze na tlapkách, ochlazují se pouze přes jazyk a dýchací cesty, často mají hustý kožich, který nemohou odložit ani v nejparnějším létě. Některá psí plemena jsou na tom dokonce mnohem hůře než jiná, tedy zejména s extrémně krátkým čumákem znesnadňujícím dýchání,“ upozorňuje veterinářka MVDr. Marie Kadeřávková.
Co dělat v horkých dnech
Úpal i úžeh mohou být pro domácí mazlíčky stejně jako pro lidi smrtelné (dojde k přehřátí organismu, dehydrataci a následně selhávání jednotlivých orgánů). Jako prevenci úpalu je lepší venčit zejména v chladnějších částech dne, tedy brzy ráno a pozdě večer.
Pokud mazlík potřebuje zvýšenou aktivitu, je dobré si přivstat, veškerou větší zátěž se psem zvládnout brzo ráno a ve vedrech už jít potom pouze vykonat potřebu. Ideální je letní aktivity přesunout k vodě, ať už na koupaliště, kde je pobyt se psem dovolen nebo rovnou pořídit Vašemu mazlíkovi bazén. Psi i kočky a všechna domácí zvířata musí mít neustále k dispozici čerstvou, ideálně chladnou vodu.
„Umožněte psovi v horkých dnech ležet na chladném místě, ve stínu nebo na chladicí podložce, případně mu zapněte větrák. Nedávejte psům na delší dobu než na pár minut košíky, které znemožňují dýchat s otevřenou tlamou, protože tyto košíky absolutně znemožňují termoregulaci zvířete. Nikdy nenechávejte psa v autě, a to ani ve stínu a jen na pár minut,“ radí veterinářka.
První pomoc
A pokud již k úpalu nebo úžehu dojde, nejdůležitější je rychlost. Nejlepší diagnostickou metodou při podezření na úpal/úžeh je změřit psovi teplotu, tedy ideálně digitálním teploměrem v konečníku, kdy bychom měli zpozornět při teplotách nad 39,5°C a jednoznačně vyhledat veterinárního lékaře při teplotách nad 40°C. Klinické příznaky jsou apatie, slabost až neschopnost se postavit, zrychlené dýchání s do široka otevřenou tlamou, nadměrné slinění a již zmíněná zvýšená tělesná teplota.
První pomoc spočívá v přesunutí pacienta do stínu a chladu, ideálně spustit na něj větrák a začít ochlazovat. Není vhodné polít celého psa ledovou vodou, dojde totiž k reflexnímu stažení povrchových cév, ty přitom významnou měrou napomáhají k ochlazování. Tímto způsobem by došlo spíše k tomu, že pes bude mít studený povrch, ale uvnitř bude stále přehřátý.
„Vhodnější je cílené ochlazování pacek, podpaží, třísel, krajiny břicha a čumáku/tlamy například mokrým, ledovým ručníkem. Pokud pacient vnímá a dobře polyká, je možné mu podávat po menších dávkách tekutiny. V každém případě bych vždy doporučila dopravit zvíře k veterinárnímu lékaři, který určí riziko poškození vnitřních orgánů a navrhne odpovídající podpůrnou terapii,“ dodává MVDr. Marie Kadeřávková.
U koček jsou tyto případy méně časté, protože se na rozdíl od psa zjednodušeně řečeno v létě nehoní za balónkem, ale zaleze si někam do chladu a stínu a nepřízeň počasí přečká spánkem. Pokud ale už k úpalu například v autě dojde, platí zde stejná pravidla pomoci jako u psů.
Zdroj: TZ PetCentrum
